Finanční pohádka pro dospělé

Náš příběh vypráví o Adéle, obyčejné holce. Adéla je mladá maminka, která si ráda užívá života a dopřeje si různé radovánky s manželem Matějem a se svými dětmi. Nechtějí sebe a své děti o nic „ochudit“ a tak občas sáhnou i po nějaké té půjčce. Mají celkem tři.

Ještě splácejí leasing na automobil, kterým manžel jezdí do práce. Krom toho si vzali spotřební úvěr na dovybavení bytu a zařízení dětského pokoje. Také běžné výdaje občas nabobtnají – dvoje nové dětské botičky na novou sezónu, kurzy plavání… Když to přesáhne jejich měsíční příjem, „pomůže“ jim v nouzi kreditka. Sice se ji snaží průběžně splácet, ale dluh už tam nějaký je a příliš se nezmenšuje. Ale vlastně jim nic tak zásadního nechybí.

Pak si ale Adéla uvědomila, že vlastně žijí od výplaty k výplatě a přestože Matěj dostal v práci přidáno, jejich účet vypadá před další výplatou pořád stejně prázdně. Za pár let se sice Adéla vrátí do práce, ale k tomu bude potřebovat nové auto a taky jejich domov potřebuje lecjaké úpravy, které teď odkládají na dobu, kdy budou oba zase vydělávat.

Podle zkušeností známých také větší děti stojí zase více peněz… Suma sumárum, žádné skvělé vyhlídky. Zase jen běžná pracovní realita od pondělka do pátku, život od výplaty k výplatě. S vizí, že někdy v 70 letech ji čeká zasloužený odpočinek a možná k tomu ještě dostane nějaký důchod, ze kterého stěží vyžije.

Když o tom tak s Matějem začali mluvit, rozhodli se to společně změnit. Nejdříve si začali rozšiřovat svoje finanční vzdělání. Díky novým znalostem zkusili podnikat první kroky ke změně. První z nich bylo zadání trvalého příkazu, díky kterému odešlo každý měsíc z manželovy výplaty hned 10 % na nově založený spořící účet.

Použili krásné pravidlo „zaplať nejdřív sám sobě“. Museli samozřejmě trochu slevit ze svého životního stylu, aby jim těch 10 procent nechybělo. Začali si sledovat výdaje, při detailní inventuře dokonce zjistili, že stále platí členství ve fitku, kam už dávno nechodí.

Částka na spořícím účtu jim ihned začala sloužit jako rezerva pro nečekané nebo vyšší výdaje. Oprava automobilu, rozbitá myčka… S tím vším už jim teď „nepomáhala“ kreditka, ale jejich úspory. Jejich půjčky přestaly růst.

Hned v začátku svého finančního vzdělávání pochopili, že dokud nesplatí svoje půjčky, žádná růžová budoucnost je nečeká. Vrhli se tedy na to a použili metodu „sněhové koule“, o které se dočetli. Spočívá v tom, že se co nejdříve splatí ta nejmenší půjčka a uvolněné peníze se použijí na rychlejší placení těch dalších.

Adéla a Matěj se zvládli zbavit dluhu na kreditní kartě. V první řadě se jim podařilo dluh refinancovat. Celou dlužnou částku si půjčili na Zonky za výhodnější úrok a celý dluh na kreditce okamžitě splatili. Už tímto krokem jim měsíční splátka výrazně klesla.

Začali také detailně řídit svůj rodinný rozpočet. Udělali si přehled svých výdajů a pustili se do jejich snižování. Vzdali se předplatného časopisů. Přestali platit starší dceři výtvarný kroužek, který ji stejně tolik nebavil. Místo kulturních akcí pro děti, víkendových výletů do nákupních center nebo nedělních káviček v cukrárně začali více navštěvovat dětská hřiště a chodit do přírody nebo se setkávat s přáteli u sebe doma.

Adéla začala doma víc vařit, kupované svačinky nahradily domácí sušenky nebo ovoce v krabičce, které si v sezóně s radostí přivezli od babičky ze zahrádky. Začala rozvážněji nakupovat potraviny a neplýtvat s nimi. Kupované slazené nápoje v PET lahvích nahradila domácí šťáva a voda z kohoutku – stejně měla podle spotřebitelských testů kvalitu skoro jako kojenecká. Každý větší výdaj důsledně zvažovali a leccos odsunuli na dobu, až budou půjčky splacené.

Díky těmto úsporám se jim podařilo půjčku na Zonky splatit za 3 měsíce. Úspěch je velmi namotivoval a s velkou vervou se pustili i do spotřebitelského úvěru. Na jeho splácení použili krom stále se zvyšujících měsíčních úspor i částku, která dříve padla na splácení kreditky. Spotřebitelský úvěr se začal razantně snižovat.

Když druhé dítě trochu povyrostlo, začala Adéla doučovat angličtinu chlapce od sousedů. U sebe doma vždy po obědě, když děti spaly. Vydělané peníze rovněž použili na rychlejší splacení úvěru, což se jim za pár měsíců podařilo také. O celý rok dříve, než byl původní splátkový kalendář. Teď už před nimi stála jen půjčka na auto a díky lepšímu řízení peněz si občas dovolili i nějakou tu radost – i když v rámci jasného finančního plánu.

Život ale není vždy růžový a tak se stalo, že u obou dětí Adély a Matěje se potvrdila celiakie. Adéla se ale problému postavila čelem. Už předtím zjistila, že ji vaření baví a tak začala pro celou rodinu vařit a vymýšlet nové recepty pro bezlepkovou dietu. Občas svoje výtvory vyfotila na Facebook a vždy to mělo mezi přáteli velký ohlas. Pak jí jednou kamarádka na dětském hřišti navrhla, jestli o tom nechce psát blog.

Jak se ukázalo, byla to skvělá myšlenka. Adéle psaní šlo už na základce, tak se k němu bez problémů vrátila. Brzy byl blog na světě a kamarádi Adéle pomohli získávat mu další fanoušky. Matěj zase znovu-objevil svou vášeň z dětství – fotografování. Nejdřív pomáhal Adéle aranžovat a fotit její kuchyňské výtvory. V Adélině online světě blogů brzy zjistili, že tímto koníčkem se dá ale také přivydělat. A tak Matěj začal nabízet své fotografie v placených fotobankách.

V té době už měli manželé díky novému životnímu stylu splacenu i poslední půjčku na automobil a tak si Matěj dovolil koupit v bazaru kvalitnější fotoaparát. Fotky měly úspěch a díky Adélině znalosti angličtiny je nabízeli na stále více zahraničních fotobankách.

Z koníčku se tak brzy stal velmi pěkný přivýdělek, který navíc plynul dál i v době, kdy měl Matěj v práci napilno a na focení neměl čas. Investice do nového fotoaparátu se mu vrátila během 3 měsíců. Matěj si vytvořil krásný pasivní příjem.

Výsledky zvyšování svojí finanční gramotnosti nadchly Matěje natolik, že se začal zajímat i o finanční investice. Ty ho dříve odrazovaly kvůli odborným pojmům, kterým jako vystudovaný technik vůbec nerozuměl. Proto ho zaujala poučka, aby „neinvestoval do ničeho, čemu nerozumí“. A tak hodil za hlavu bitcoiny, deriváty, opce a jiné termíny, které mu nic neříkaly a začali s Adélou tím, co už znali – se službou Zonky, kde „lidé půjčují lidem“.

Protože jim v začátku jejich finančního snažení tato služba pomohla odstartovat jejich cestu, napadlo je vzít to teď z té druhé strany – z pozice investora. A tak začali svoje úspory z části investovat a půjčovat jiným lidem na Zonky. Brzy viděli, že místo aby platili úroky bankám, získávají úroky oni sami. Aniž by pro to museli mnoho udělat – jen občas pár kliků v chytrém telefonu.

Matěje to namotivovalo k dalšímu studiu a brzy se odhodlal vkročit na pole investování do akcií. Investování přímo na burze mu zatím nahánělo strach a tak použil opět to, co znal a zapojil selský rozum. Řekl si, že lidé budou asi stále jíst, být nemocní a vymýšlet nové technologie, kterým sám fandil.

A tak začal nakupovat akcie ve formě podílových fondů, které řídil v bance někdo, kdo tomu rozuměl ještě více. Ale zároveň Matěj vybral fond, který se zaměřoval na potravinářství, farmacii a nové technologie. Brzy už se v nové oblasti cítil jako ryba ve vodě a na investičním účtu viděl i první výdělky.

Adéla se do svého blogu také vrhla naplno. Brzy jí internet přihrál možnost absolvovat po večerech z domova online kurz. V něm se naučila, jak svoje stránky správně prezentovat a přilákat více čtenářů. Nebylo to jednoduché. Adéla strávila mnoho nocí studiem a pokusy, ale vše přineslo své ovoce. Neuběhl ani rok a Adéla vydala svoji první knihu bezlepkových receptů.

Tím se hodně změnilo. Jednou vložená energie do knihy jí začala přinášet pravidelný pasivní příjem. Navíc se začaly objevovat i nabídky ke spolupráci – sem tam ji oslovil nějaký výrobce surovin pro bezlepkovou dietu. Výměnou za vyzkoušení výrobku a uveřejnění recenze na blogu získala rodina třeba roční zásobu daného výrobku.

K tomu jí každý den přicházela spousta nových nápadů, co vše může v online světě se svými recepty podniknout. Začala si pohrávat s myšlenkou, že by jí při troše snahy mohl tento zprvu koníček i uživit. Nemusela by se po mateřské vracet do nudné práce v kanceláři, ale věnovat se více dětem a tomu, co ji baví.

Tato myšlenka jí dodala spoustu nové energie, takže se do svého tvoření vrhla s ještě větší vervou. Brzy byl na světě i online videokurz bezlepkového vaření, který brzy přinesl do rodinného rozpočtu další hezké příjmy. Takže si mladá rodina mohla po několika letech šetření poprvé dopřát i společnou dovolenou u moře. A to ne na jeden týden, ale rovnou dva.

Během odpočinku u moře si Adéla uvědomila, že už se nechce nikdy vracet do svého starého života, kde většinu času strávila v práci a vydělané peníze všechny utratila do další výplaty. Její nový koníček/práce ji bavila a zároveň vydělávala. Rozhodla se, že se raději ještě pár let uskromní a budou žít jen z příjmů z jejího nového podnikání. Ta svoboda zavřít po obědě počítač a strávit odpoledne s dětmi v přírodě, ta za to stála.

Slovo dalo slovo a manžel Adélino rozhodnutí podpořil – vždyť i jemu jeho „fotografický vedlejšák“ přinášel do života mnoho radosti. Když potom manželé při toulkách přímořským letoviskem narazili na malý obchůdek plný surovin a výrobků pro bezlepkovou dietu, zaklapl poslední dílek skládačky – Adéla už věděla, kam se její podnikání bude ubírat dál. Začala snít o vlastním e-shopu.

Takový krok už ale kromě vzdělání a počítače potřebuje také nějaké prostory, které ale v jejich bytě rozhodně nebyly. Jak se ale někdy stává – štěstí přeje připraveným. Když se tak za pár týdnů ozvala Matějovi vzdálená teta, zda nemají zájem koupit její domek v blízkém městečku, věděli, že to je příležitost, na kterou čekali.

Díky předchozímu vzdělávání věděli, že jediná správná půjčka je ta, která se sama zaplatí. A tak bez váhání zažádali o hypotéku na tetin domek. Díky naspořeným penězům a Matějovu příjmu zvýšeném o přivýdělek z prodeje fotografií ji bez problémů získali.
Do domku se ale nenastěhovali. Horní patro za 2 měsíce hned pronajali slušnému nájemníkovi a získaný nájem jim rovnou začal platit hypotéku a ještě něco navíc.

To něco navíc a další příjmy a úspory pokryly i menší rekonstrukci a tak časem otevírala Adéla v přízemí domku svůj nový obchod s bezlepkovými potravinami. Ten ve svém skladu poskytoval i zázemí pro eshop, odkud odcházely bezlepkové balíčky zájemcům po celé republice.

Také Matěj nezůstal na místě. Inspirován Adélou, objevil na internetu kurz, díky kterému se kromě fotografování naučil vytvářet i počítačovou grafiku. O tu byl ještě větší zájem. Matějovy příjmy z fotobank tak začaly vynášet ještě víc a po nějaké době vytváření rezervy na horší časy se i Matěj odhodlal navždy opustit jisté vody svého zaměstnání a vykročil jako Adéla na volnou nohu.

Je to pohádka, nebo reálný příběh? Čekáte happy-end? Žili šťastně až do smrti asi nezní tak uvěřitelně. Nebudu ani tvrdit, že už si do konce života jen užívali a skoro nepracovali. Vybudovat bohatství není otázka několika let. Je to o vytrvalosti. Matěj a Adéla mají dobře nakročeno – přehodnotili svůj životní styl, umí šetřit a uspořené peníze moudře investovat. Budují pasivní příjmy. Díky tomu získávají krok za krokem větší a větší svobodu dělat, co je baví.

Líbil se Vám příběh? Chcete začít psát s Vaším životem podobný? Začněte jako Adéla s Matějem – rozšiřujte si svoje finanční znalosti a dovednosti. Tato finanční pohádka pro dospělé je z knihy Máma v balíku, kterou jsem pro Vás dopsala před téměř rokem. V „pohádce“ zaznívá spousta pravidel, která Vám jako kouzelná pohádková zaklínadla opravdu mohou změnit život. Je to vlastně taková teorie finanční svobody schovaná do trochu zábavnější formy :-). Kniha Vám o tom řekne ještě mnohem víc a pomůže Vám pravidla používat v praxi. Navíc je elektronická, takže ji můžete mít „v ruce“ de facto ihned a nebude Vám zabírat místo v knihovně. Knihu si můžete objednat nebo se dozvědět o ní více zde. Třeba i to, co dalšího v ní zaujalo čtenářky.

Krásný den,

Alena