Pasti, pasti, pastičky aneb Kam se maminkám ztrácí peníze

 

Tak se pojďme té záhadě podívat trochu na kloub. Začněme drobným předpokladem – za vším hledej mimino. Ale jak to malé škvrňátko… Vzhledem k tomu, že půl roku skoro jen leží a málokdy opustí svoji hrací deku metr krát metr, pravděpodobně ty peníze nejí, ani je nevyhazuje do popelnice, zadek si s nimi taky ještě neutře a skoro jistě si dovolím tvrdit, že si za ně ani samo nic neobjedná v eshopu (BTW, to se mu podaří až v roce a půl, pokud ho necháte samotné s tabletem v ruce a zapnutou wifinou).

Tak co se teda děje. Dějí se přirozené lidské věci přikořeněné trochou psychologie a možná trochu ošizené o detaily finanční gramotnosti. Ta se jak známo neučí ani ve škole, ani na předporodním kurzu a ani nevisí na nějakém sexy vzdělávacím plakátu na Úřadu práce, kam si po pádu tlumeném asi půlroční „mateřskou“ přijdete dopadnout do tvrdé reality jménem „rodičovský příspěvek“.

Čím začneme? Začneme jídlem. Takže já bych si dala velkou pizzu a velký kafe… Ee, pardon, to jsem odbočila. Zpět k tématu… V čem je jídlo tak nebezpečné pro naše peníze? No prostě tím, že jíst se zkrátka musí. A bohužel se to doslechlo víc lidí, kteří se stali výrobci potravin a díky marketingu na této neblahé vlastnosti každé živé bytosti často slušně vydělávají. A kde to jde obzvlášť snadno jsou maminky, které na slova „to nejlepší pro Vaše miminko“ a „plné vitamínů a mléka“ prostě slyší.

Tak co s tím?

Zapojit selský rozum a přemýšlet, za co ty peníze stojí za to dát a za co ne. A kde se dá něco ušetřit díky troše snahy nebo kreativity.

Kapitola 1 – mléko

To je jak známo první věc, kterou po narození miminka řešíte. O tom, že kojení je pro miminko to nejlepší, jste už asi slyšely (asi tak milionkrát, mediální masáž na toto téma probíhá snad všude). Zamysleli jste se někdy nad finanční stránkou věci? Tak kromě toho, že je mateřské mléko zdravé, šité na míru Vašemu mimču, stále navařené na tu správnou teplotu, je také ZDARMA. Čili, kojením můžete výrazně ušetřit. Takže pokud se zvládnete rozkojit (a vím, že se to snadněji řekne, než udělá), máte v kapse malý jackpot. A čím déle se Vám podaří odolat tlaku, že už kojíte nějak dlouho a měla byste s tím skoncovat, tím více ušetříte.

Takže má smysl se o kojení zajímat ještě v těhotenství – bavit se s kamarádkami, co mají malé děti, zvyknout si na ten pohled, že kolem Vás někdo kojí, dojít si na nějaké setkání kojící skupinky v mateřském centru, pobavit se s laktační poradkyní… Také stojí za to se o kojení po porodu pokoušet, i když to třeba bude znamenat investovat nějaké peníze do konzultace s laktační poradkyní nebo zakoupení odsávačky nebo podobného pomocníka. Pokud se podaří, investice se Vám víc než vrátí. A pokud ne, v případě laktační poradkyně s velkou pravděpodobností aspoň Vaše peníze půjdou jiné mamince a my ženský bychom si měli pomáhat, že…

Teď chci ještě poznamenat, že nejsem jednou z těch, co uznává kojení jako jedinou možnost a všechny matky s lahví v ruce vnímá jako hrozbu společnosti. Ani náhodou. Vlastně jsem jednou z nich. Po marných pokusech jsem také skončila s lahví v ruce. Proč to říkám? Je to o tom, že má smysl (i finančně) se o kojení pokusit, ale nemyslím, že by to mělo být vnímané jako jediná možnost. Když to prostě nejde, je zbytečné se tím stresovat. Jak říká můj pediatr, nekažte si stresem z umělého mléka radost z toho, že se Vám narodilo krásné zdravé dítě. A co se peněz týče, když to neklaplo teď, klapne to později. Kdy? Až přijdou na řadu příkrmy…

Ale teď ještě rychle zpět k mléku. Pokud kojíte, ušetříte podle mého rychlého propočtu cca. 10000 korun ještě než Vaše dítě oslaví půl roku a to jsem myslím ještě hodně při zemi a nepočítám cenu lahviček, sterilizátorů, kartáčů a čistidel… Pokud musíte kupovat umělé mléko, ohlídejte si akce, slevové kupóny, množstevní slevy.

Nejsem odborník na výživu, ale i Světová zdravotnická organizace uvádí kravské mléko jako vhodnou náhražku mateřského od 1 roku dítěte. Tudíž pokud Vaše dítě nemá s kravským mlékem problém (ať už zdravotní nebo chuťový), není důvod místo něj po prvních narozeninách kupovat umělé. A pokud se Vám výrobci v líbivých reklamách snaží vnutit něco jiného, zamyslete se, proč to asi dělají…

Kapitola 2 – kojenecká voda

S postupem času jsem čím dál větším nepřítelem tekutin (jakýchkoliv) v PET lahvích. Ztrácíme čas taháním velkých těžkých balíků něčeho, co nám doma (téměř) zadarmo teče z kohoutku. Občas si říkám, jestli naše děti budou ještě v dospělosti chodit po trávě, nebo se budou spíš brodit oceánem PET lahví.

Chápu, že si pro svoje miminko chcete být jistá zdravotní nezávadností. Sama jsem začínala kupováním kojenecké vody. Pak jsem si začala zjišťovat fakta. Trochu jsem si přečetla, jaké hodnoty sodíku atd. se při hodnocení kojenecké vody sledují. Takové informace najdete běžně na internetu. Na každé lahvi kojenecké vody pak tyto ukazatele také najdete. Pro mě bylo výsledkem tohoto zjišťování poznání, že dražší kojenecká voda nemá lepší parametry než ta nejlevnější. Spíš tedy naopak. Takže už jen tímto jsem ušetřila téměř polovinu útraty za kojeneckou vodu.

Dále se zajímejte o kvalitu vaší kohoutkové vody. S velkou pravděpodobností bude srovnatelná s kojeneckou. Zeptejte se Vašeho pediatra, měl by mít povědomí o kvalitě vody ve Vašem městě. Dále můžete vyjít ze spotřebitelských testů, případně se informovat na úřadě ve Vaší obci, kde by měli mít výsledky testů v případě místních vrtů. Pokud váháte, můžete pořídit třeba filtrační konvici nebo filtr na kohoutek a samozřejmě pro nejmenší vodu převařovat.

Mimochodem, zamysleli jste se, proč tak moc důvěřujete té PET lahvi? Jak víte, co se s tou vodou v ní dělo, než se dostala k Vám? Jak dlouho někde stála na slunci? Kolik let staré jsou ty údaje o složení minerálů? Co se z toho plastu může do vody uvolňovat? Zkuste se na to podívat i takhle než zanevřete na kohoutek…

Kapitola 3 – Příkrmy

Pokud jste obrečely nekojení či účet za umělé mléko, teď přichází Vaše chvíle si to vynahradit. Na příkrmech můžete ušetřit a přitom Vašemu prckovi dopřát. Doma dělané příkrmy jsou moje srdcová záležitost. I když koupíte ty nejdražší bio suroviny, vyjde Vám domácí vaření levněji, než kupované skleničky. Pozor, nejsem nepřítelem skleniček, když pár nocí nespíte kvůli rostoucím zubům, tak prostě kupte skleničku a místo vyvařování příkrmů si jděte lehnout. Ale doporučuji systém vaření ve velkém a zamrazování.

Osobně jsem k němu došla postupně. Vařit domácí příkrmy jsem od začátku chtěla. Když to neklaplo s mateřským mlékem, chtěla jsem, aby mimčo mělo něco „ode mě“. Pak následovala otázka jak. Vařit pokaždé čerstvé je nepraktické a moc časově náročné – navíc v začátku mrňous nesní ani půlku mrkve… Takové množství Vám ani ruční mixér nevezme. Se zavařováním jsem neměla zkušenost. Navíc u masozeleninových příkrmů je pro hygienickou nezávadnost potřebná technologie, kterou doma v kuchyni prostě nemáte. Takže vyhrálo zamrazování.

Vařila jsem ve velkém hrnci, vše rozmixovala, 2 porce nechala čerstvé a zbytek zamrazit. Skvělou investicí byly dávkovače (viz obrázek), kde se zamrazilo po malých porcičkách a pak dávkovalo dle potřeby. Složitější příkrmy se pak už dají jako celá porce zamrazit třeba v Avent kelímku na mateřské mléko.

Co dělat, když miminko nespolupracuje? Pokud mu nechutná, zkuste se inspirovat u odborníků. Mě pomohla knížka receptů americké autorky Annabel Karmel. Kombinace v ní uvedené jsou vyzkoušené, takže chutnají lépe, než když prostě naházíte do hrnce, co Vám přijde pod ruku. Navíc Vám vnese jasno do otázky, co jde a co nejde zamrazit.

Inspirovat se můžete také ve složení kupovaných skleniček. Jejich výrobci se také snaží zavděčit malým strávníkům, takže svoje výrobky léta pilují, aby prostě chutnaly. Tak to můžete zkusit okopírovat:-). Dobré je také začít zeleninou a až asi za měsíc přidat ovoce. Jinak si mlsoun zvykne na sladké a mrkvička mu nepojede…

Pokud dítě odmítá vše kromě skleničky, pak mu tu Vaši domácí dobrotu tajně propašujte do skleničky. Nebo mu to zkuste nabídnout, když je zabavené. Mě fungovaly dětské herničky, tam byly děti tak zaujaté sledováním okolí, že snědly i jídlo, na které by se doma ani nepodívaly… Zkuste to několikrát, někdy si na tu chuť musí prostě zvyknout. Při nejhorším skončíte u té skleničky. Nic strašnějšího se nestane. Ale může se stát, že to klapne a Vy domácím vařením výrazně ušetříte. Peníze a při vaření ve velkém i čas.

Díky zamrazování můžete využít případné dary z vlastní zahrádky či od prarodičů nebo sousedů, kamarádů… Stojí za to se v sezóně poohlédnout, kde je možné získat takové bio zázraky od zahrádkářů v okolí. Už jsem zachytila i nabídky ve facebookových bazarech. V sezóně mají občas lidé takové přebytky, že se rádi podělí skoro zadarmo. Taková jablíčka nebo švestky můžete povařit, rozmixovat a v dávkovačích zamrazit, přesypat do pytlíků a vydrží Vám bez problémů klidně 3 měsíce. Pak už jen dávkujete do jogurtu, nebo samotné. Upřímně jsem si tím vylepšovala bílý jogurt nakonec i já. Starší děti zase baví, když si mohou jogurt s ovocem samy namíchat.

No a z jahod či třešní si zase naděláte marmeládu, která Vám vydrží až do příští sezóny. Nebo taky nevydrží. Měli jsme období, kdy byl ke svačině stále chleba s máslem a marmeládou a takové palačinky s domácí marmeládou u nás frčí dodnes. Pro starší děti můžete zkusit i domácí ovocné kapsičky. Příprava je stejná, jen je potřeba pořídit naplnitelnou kapsičku. Doporučuji provedení co nejpodobnější těm prodávaným – pítko nahoře, veselé barvy… Děti také vybírají i očima…

Ušetřit můžete i přípravou svačinek na cestu. Někdy stačí jen pár minut a nakrájíte do krabičky pár jablíček nebo hodíte do kabelky banán. Na hřišti či v herničce na ně určitě dojde. Mimo domov mi děti obvykle sní prakticky cokoliv, když přijde hlad. Takže doma zcela neatraktivní jablko, může na hřišti získat nové kouzlo, zvlášť když se můžou podělit s kamarádem.

Takže není třeba všude kupovat občerstvení, nebo být závislá jen na kupovaných sušenkách apod. Místo sušenek či jiných dětských sladkosti je obecně dobré nabídnout dětem i domácí moučníky. Upéct třeba bábovku můžete i s nimi, určitě je bude bavit pomáhat. A když to budou nakonec ještě i jíst, na peněžence to taky poznáte…

A jídlem to jen začíná… Co teprve hračky, oblečení a různé další dětské vychytávky? Pokračování v dalším článku zde. A pokud Vás zajímají i další tipy na spoření, můžete prozatím mrknout i sem.

Finanční manažerka na mateřské, maminka dvou malých divoženek, finanční mentorka a koučka. Miluje nápady jak ovládnout čas, usnadnit si život a vybudovat finanční svobodu investováním. Píše nejen pro ženy. Je autorkou eBooku "Naučte se šetřit", který je zdarma ke stažení zde. Nedávno vznikl také eBook Investujeme (nejen)dětem , který pomáhá začátečníkům začít investovat krok za krokem. Více o Aleně se můžete dozvědět tady.
Komentáře
  1. Pavla napsal:

    Já bych k těm příkrmům ještě doplnila metodu BLW, kterou jsem vyzkoušela na obou synech a za mě win-win – dostávají celé kusy jídla (co se složení týče tak se dá postupovat úplně stejně jako u klasických příkrmů), takže když si člověk zvykne vařit bez soli a ochutit si svou porci na talíři, v zásadě je možné vařit jedno jídlo pro matku i děti.. A myslím, že díky tomu, že od začátku viděli co jak vypadá a chutná, nikdy jsme neměli problém, že by nejedli ovoce a zeleninu. Akorát je z toho v nejbližším okolí dítka svinčík 🙂

    • Alena Majerová napsal:

      Děkuji za komentář a určitě souhlas. U nás už se aktuálně praktikuje napřímo trhání z keříků na zahrádce A moje děti si vlastně samy naordinovaly BLW kolem 1 roku, kdy se místo po mixovaném zahleděly do našich talířů a chňaply si, co se jim zalíbilo

Napsat komentář: Alena Majerová Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.